Ráno nás přivítala modrá obloha a sluníčko. Snídaně před chatkou jen podpořila pohodu a klid co tu zatím vládne.

Hodili jsme do sebe snídani. Připravili oblečení a svačinku na cestu. Nečekalo nás totiž nic jiného, než cesta do dějiště závodu. Máme to asi 30min od ubytování téměř celou cestu po dálnici.

Cestou vidíme velké množstvím barů, restaurací atd. Nutno říci, že naše ubytko je skoro uprostřed oblasti Wasaga Beach. To není nic jiného než párty místo pro půlku Toronta.  Kvalita a honosnost roste s tím, čím jsme blíž Blue Mountain. Což je místo závodu a místní lyžařské středisko. Není to žádný velký kopec. Řekl bych takový Monínec, ale do šířky dlouhý a je posetý jednou sjezdovkou vedle druhé. Kopce začínají úplně z roviny, která se táhne přímo od jezera, které je asi 10km daleko.   Místní baráčky jsou větší a trochu více připomínající Alpský styl.  Přiměřeně drahé.

To už však přijíždíme na místo. Je to tu velké opravu velké. Nicméně úplně na rovině. Že jsme na správném místě dávají tušit vlajky a různé plakáty. Čtu nápis „home of the OCR WC“ a začínám mít mrazení v zádech. Po zaparkování se vydáváme na procházku po okolí, ať zjistíme, kde jsou registrace, start a konečně i nějaké překážky. Jenže úplně ze všeho prvně narazíme na pár lidí z organizačního výboru a zástupce Icebug Kanada. Tím, že na nás vidí trika se stejným loge máme o přivítání postaráno. Velmi příjemní a otevření lidé. Není náhoda, že zrovna Icebug je partnerem největšího OCR závodu. Prostě nejlepší OCR bota.

O pár metrů dále už narazíme na první překážky. Platinum rig, flow wall, dragon ridge, úplně nová skylineF5. To je jiná liga. Naprosto profesionální provedení a příprava. Né že by to u nás v Čechách bylo jiné. Zejména na Predatoru. Ale tady je to vyšší level. Některé překážky jsou situované částečně na dlažbě. Takže je jasné, že se proběhneme trochu i vesnicí. Vůbec celá trať co lze na sjezdovkách vidět nabízí to, že se závodník mnohokrát podívá dolů k divákům, než zase poběží nahoru.  Stoupání i klesání si užijeme do sytosti.

Po obědě mezi prvními si vyřídíme registrace a vyzvedeneme si naše startovní balíčky.  Všechno hezky připravené a jasné. Světe div se, mají i revers bez burpees. Všichni jsou přátelští a rádi si povídají.

Míšo si chce jít zatrénovat a já mám v plánu jen strečink na vodním molu a odpočívat. Do toho se nám podaří chytit i neplacenou WIFI bez hesla.  Juchů, spojíme se světem. Naše základna po zbytek dne bude právě zde. Na vodním molu s výhledem na závodní okruh.  Během dne bylo možné pozorovat, jak se pomalu vyznačuje okruh. Je to podobné jako na Gladiatoru, páska po zemi po celé délce závodu. Není kam uhnout a zabloudit. Z mola je vidět asi 6 sjezdovek a na každé je páska. :o) Bude legrace.

Navečer už zase mažeme domů. Nakoupíme večeři a snídani. Šup do postele…další den čeká..