Zimní spánek je u konce

Winter Gladiator Race byl první závodní zastávkou v novém roce. Když nebudu počítat zátěžový test, tak po 4 měsících i první výlet do vysokých tepů. A teprve podruhé nazutí běžeckých bot. (to první bylo den předtím na rozklusání)

Organizátoři slibovali zajímavou trasu v pevnosti Josefov. Sníh vydržel, led také. Ideální pro Icebug Spirit OLX.  K tomu ještě příslib nových překážek. Já se však ještě více těšil, že si znovu zaběhám. Pozdravím kamarády a nasaju závodní atmosféru, která mi už docela chyběla.

Start byl intervalový po 15 vteřinách, jak je na Gladiatoru zvykem. Hned po startu mi nepříjemně ukázala realitu druhá překážka v podobě kruhů. Levé rameno je už sice lepší, ale síla má asi ještě dovolenou a tak se v půlce poroučím k zemi a střihnu si svých prvních a posledních 20 anglánů.

Běžecká část, která následovala poté mi po pravdě moc nechutnala. Rychlé zakyselení a vysoké tepy bylo něco, co se mi fakt blbě kousalo. Průběh nemocnicí byl lehce „bruslařskou“ vložkou pro závodníky v hrotech. Neodpustím si poznámku k tomu tmavému tunelu, kde byly jen svíčky. Které neměli žádnou funkci, protože pod svíčkou je největší tma. Jestli organizátoři zakazuji hroty, kvůli zranění, tak nerozumím této části. Díky úplné tmě to bylo ideální na zlomení kotníku nebo pěkné jizvě na hlavě.

Velmi příjemná byla voda. Mohla být klidně delší. Běžecky to byla sice stále tragédie, ale pomalu jsem dobíhal borce přede mnou. Botky mi náramně drželi. Tohle je důvod proč Icebugu věřím na 100%. Trasa už začala pomalu nabírat směr zpět do festivalky. Za zmínku stojí ručkování, kde se začínalo z balíku slámy, protože při více jak dvou lidech se musela zákonitě udělat fronta. Kolíky v cílové rovince, které byly naopak pěkné provedené a docela jsem si je užil. Na závěr už jen vlna a skok do cíle, kde jsem si mohl dát led na rameno a vstřebávat závod.

Na více než 11. místo to však nestačilo, ale na druhou stranu cítím spokojenost. Příjemný závod. Je vidět, že Gladiator přes zimu zapracoval na překážkách. Jen tak dál. Doufám, že se s něčím dalším ještě vytasí.

Neodpustím si ovšem poznámku k angličákům. To je prostě tragédie. Dle mého názoru je to jakýsi „kult“, ale je otázka, zda je to opravdu „fér“ a měřitelný trest pro všechny. Nebo minimálně pro ty, co chtějí běžet o výsledek. Ostatní ať si tam dělají něco mezi mostem a manželskou šoupačkou. Protože to s angličákem nemá nic společného. Organizátoři ani nevím, jestli to kontrolovali. Ale upřímně si pojďme říci, že nemají ani kapacitu to dělat.  

 Příkladem z mnoha byl borec u kolíků, kterého jsem jen tak ze srandy počítal (s. číslo 197). Ani se nestyděl před 30 lidma udělat jen 12 angličáků a jít dál. A to jich měl dělat „jen“ 20. 

Sezóna 2017 se zdá být zahájená. Příští zastávka bude Jizerská 50. Snad nám tam dají překážky .