Pečecká desítka – zmarem k osobáku

Pečecká desítka. Po dvou letech plánovaný testík chrtí formy, kde nebudu muset nic podlézat ani přelézat.   Chtěl jsem si otestovat, jestli mám stále zimní spánek nebo už se probouzím do závodního jara. A tak trochu visel ve vzduchu i můj osobáček z dva roky staré Kbelské desítky.  Jenomže moje rozpoložení na startu bylo poněkud jiném

REDBULL 400 – noční sprint – dvě a půl minuty bolesti

Redbull 400. Závod kam jdeš trpět od prvních po ty poslední velmi bolestivé.

Competitor reacts in finish during Benzina night spring at Red Bull 400 in Harrachov, Czech Republic on 11th August 2017

Letos zcela nečekaně jsem se postavil na start nočního sprintu na skokanský můstek K120 v Harachově. Předchozí ročníky jsem minul z mnoha různých důvodů ať už to byla termínou kolizí nebo zraněním. Byl jsem „odsouzen“ se zatajeným dechem číst o pocitech, které tam závodníci zažívají a sledovat videa, jak bojují s každým metrem a svým tělem. Musím přiznat, že jsem jim to záviděl. Je asi divné, když napíšu, že jsem chtěl cítit to mrazení na startu a tu bolest, která vede až do cíle.

Teorie malých kroků..

Většina z nás chce něčeho dosáhnout. Dát si cíl, metu, vysněný čas nebo se někam probojovat. Cesta k tomu však může být různě dlouhá a různě obtížná. S oblibou říkám, že člověk musí být trpělivý, protože i na Everest se jde krok za krokem. A každým takovým krokem jste blíž svému vrcholu. Každý krok je pro vás malé

Není špatné počasí..

….je jen špatné oblečení. Proč by mělo špatné počasí ovlivnit to jestli půjdu nebo nepůjdu trénovat? Ani na závod si nelze vybrat jak bude, když člověk leze do startovního koridoru. Je to o hlavě a o tom, jak moc se vám chce zůstat v komfrotní zóně. Řekl bych, že spíše naopak, nepříznivé podmínky vás naučí

Jizerská 50, resp. Bedřichovská 30tka

Jizerská 50 je mezi lyžaři pojem. Pro mě až do dnešní zimy příležitost podívat se na prima závody v televizi s pocitem, že to jsou šílenci jet takovou vzdálenost. To bych se ovšem nesměl nechat vyhecovat od Karolíny Preislerové z Enervitu. Že to v pohodě dám. Já, co jsem toho na běžkách najezdil asi tolik jako autem nacouval? Výzvy já ovšem rád.

V cíli tě čeká odpočinek

Až zpětně si uvědomíte, jaký okamžik vložil vašemu životu významný směr. Léta základní školy mám mimo jiné spojené s dětskou sportovní olympiádou. A na mé druhé olympiádě v 7. třídě nastal onen okamžik, kdy jsem hodně poznal sám sebe. Do dlouhých tratí jsem se nehrnul. Měl jsem strach z té bolesti, kterou tam člověk zažije než doběhne do