Cesta za Trifectou. Krok první SPARTAN RACE – SPRINT Liberec

Na rok 2014 jsem si dal dva  cíle a to si dojít pro Trifectu a chlapcům z Elite trochu dýchat na záda. Na jaře jsem proto s velkým očekávání vyhlížel vyhlášená místa a datumy  závodů. Velkou radost mi tedy udělalo vyhlášení závodu v Liberci a ještě k tomu jako první SPRINT. Takže začátek pozvolný a reálný. A s tím vědomím jsem se mohl pustit do tréninku ještě intenzivněji.

Trenink jsem zvolil hlavně běžecký. Zpestření je fotbalový trenink a sem tam domací posilování. 

Pod heslem „proč se připravovat na angličáky, když všechny překážky přece dám“ toto cvičení absolutně vynechávám. 

   Běžecky se zaměřuji ze začátku hlavně na objem. Dlouhé výběhy a nudné okukování krajiny, kterou znám z každodeního běhání je mým ranním chlebem. Trochu se učím snídat, abych při běhu nedostal hlad. Další jedna dost důležitá věc a to večeře. Trvalo mi to dost běhů než jsem vychytal, kdy se navečeřet a v jakém míře. Není to úplně pecka, když vás řádně zpocené po 10km a v teplotě okolu nuly přepadne nutkání jít urgentně na velkou. Pač každý další krok jsi blíž a blíž blátivé katastrofě. O to horší je pak zjištění, že se právě nacházíš někde v městské zástavbě. 

  Časem přidávám i tempové běhy a silovou vytrvalost. Opět změna, která ničí stereotyp a začíná mě to opět bavit. 

Začátkem dubna přichází první důležitý test a to 1/2 marathon. Nevím co čekat, ale odběhnout ho chci, protože při cestě za trifectou mě jistě jeden takový potká. Bohužel nebude po rovině, ale trochu po kopečkách. 

  Odběhnuto dobře, za čas 1:30:28 což byl i můj cíl. A já si oddechuji, že příprava proběhla výborně a můžu se opět posunout dále. Hned na další víkend nastupuju při fotbalovém zápase. Konečně mám naběháno a baví mě to o dost víc. Do všeho se hrnu po hlavě a v tom přichází stopka. Dostávám ukázkového koňara a v duchu si říkám, že to bude jen naražené. Stupidně nechci přiznat, že to bolí a tak přes bolest dohrávám zápas. Domů dojdu a to je taky konečná. Bolí to jak čert a bohužel i další dny. Odhodlávám se  a jdu k doktorovi. Na Ambulanci v Mladé Boleslavi mi doktor s úsměvem vysvětluje, že jsem simulant, že ta modřina je normál. Snažím se mu vysvětlit, že vím co je koňar. Už jsem to za těch 20 let co hraji fotbal poznal. Odpálkuje mě s tím, že nejsme Barcelona co má rezonanci na stadionu. Ať si to leduji a za pár dní můžu jít běhat. Odcházím domů a pocity mám všelijaké. Další dny mi to nedá a vyhledám sportovního doktora, ke kterému taky chodím. Diagnoza je jasná. Natržený stehení sval. 

Tohle jsem měl už dvakrát, tak počítám týdny do kdy budu mimo. Ruším účast na marathonu. Redukuji svůj týdenní objem z cca 60km na pouhé 3-4 úplného výklusu. Dávám zábaly, baštím wobenzym a dělám všeljaké kejkle, abych to zkrátil co to jen půjde. Jediné co jsem nezkoušel byla modlitba v kostele… Zdeptaný z vlastní hlouposti sleduji, jak stovky naběhaných kilometrů mizí nenávratně fuč….

liberec sprint

Týden před Libercem bolest ustupuje a dovoluje mi, jít si 2x vyklusat. Jednou dokonce v náznaku svižnějšího běhu. Jsem odhodlaný dokončit i kdybych to měl jít chůzí…

Nastal soudný den. Po sedmi týdnech netrénování se vydávám do Liberce na první část dlouhé cesty. Parkování z rána je v pohodě a stavím blízko startu. Okouknu areál a blízké okolí. Vše vypadá velmi příjemně…jaká to chyba. Vyřídím registraci, převlékám se do závodního a jdu se připravit. Mezi tím má elitní vlna pár minut před startem a vzduchem se šíří závodní napětí. Hudba z Rockyho mě zrovna neuklidňuje. Mé odhodlání dokončit Sparťana i chůzí to taky zrovna neupevňuje. Přesouvám se ke startovnímu koridoru a minuty do startu se dají spočítat na prstech jedné ruky…

Soustředění…urovnání myšlenek…odhozená dýmovnice a start…první metry beru pozvolna, abych to v návalu euforie nepřepálil. Asi 20-30 lidí je přede mnou. Hlava to těžko dává a tak na seběhu pár lidí předbíhám. V potoce jenž dostává podobu bažiny předbíhám další. Nastolil jsem svižnější tempo a i přesto, že do kopce občas pocítím bolest ve stehně. Podvědomě brzdím a taky cítím, že to co jsem do kopce předtím udýchal teď nedávám. Tep ne a ne srazit na nižší úroveň. Tentokrát ani na seběhu se moc neuklidňuji a závodní euforie mě žene dál. Lanová sít je v pohodě a já se mohu mezi stromečkama hrnout dál. Trasa je nahoru a dolů a při tom předbíhám další a další 

Sparťany.

Tentokrát i běžce z elitní vlny!  Na dalším kopečku opět dává brzdu stehno a podvědomě opět zpomaluji. Následuje plazení i kanál. Vše v pohodě. Ručkování na monkey bar dávám v poho. Co mě ale rozseklo bylo plazení pod ostnatým drátem. Tam se můj neoprenový návlek na stehno definitivně spojil s bahnem, musel jsem ho odhodit a pokračovat bez něj. Tady mě dobíhají nějací kluci z mojí vlny. Avšak za pár metrů je mám opět za zády a pokračuji dále. Cílová pásku se už blíží.

Šplh po stěně je v pohodě a celkem zábavný. Opět předbíhám pár dalších jedinců.  Hlava vypnula kontrolu stehna a já se dostávám do závodního tempa.  Přichází skluz do vaničky…super. Taky dávám. (kámoška, kterou jsem překecal ať jde si na tom druhý den utrhla křížák) Následuje dalších pár překážek a jde se na oštěp. Bez chyby,…paráda. Zařvu si radostí mířím do cíle. (ještě se mi nestalo, abych na téhle disciplíně dělal angličáky)

Dobíhám do cíle a mám radostný výraz. Celkem brzo, celkem v pohodě a relativně dobrý čas. 

Časomíra se zastavila na čísle 0:46:38 a to je celkově  22. místo a 10. místo v kategorii OPEN. To je pro mě hodně velké překvapení, když si vzpomenu, jak dlouho jsem neběhal a jak jsem na trati brzdil. Co je ale špatné teď, bude jistě příslibem do budoucna…. 

    Liberecký SPRINT se mi velmi líbil. Atmosféra na startu byla elektrizující a spolu se zázemím vytvořila fantastický závod. Doufám, že se sem budu moci příští rok opět podívat. Mám to nejblíže a tak bych mohl vzít celou rodinu jako fanclub. (Samozřejměnejenom do Liberce)


    Můžu opět běhat a těšit na Klínovec, kde ochutnám tu nejtěžší možnou variantu a to BEAST. 


   

Liberec sprint

Putování za Trifectou bylo odstartováno. Pomalu jsem začal snít, jaké by to bylo, alespoň jednou se umístit na bedně v některé z kategorii..

 AROO!!! Trénink začíná…

Spread the word. Share this post!

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..