Mistrovství Evropy ve Spartan Race v Tatranské Lomnici už klepe na dveře.
Prvních pár řádků věnuji cestě a prvním dojmům z tohoto úžasného místa.
Na cestu jsme vyráželi okolo 6 ráno s tím, že není kam pospíchat. Pár nakupovacích a protahovacích zastávek cestou bylo více než vítáno. Stihl jsem si dokonce koupit bidon s pásem na běhání. Přeci jen se trochu vody při závodech hodí. Provoz byl docela fajn a tak cesta ubíhala.
V Žilině byla také jedna zastávka. Ta však byla nedobrovolná. „pán řidiči dobrý deň, silniční kontrola“……….“ Víte proč Vás stavíme?“….zamýšlím se, jestli kvůli telefonování nebo rychlosti, nebo snad oboje. „je tu padesátka a jel jsem příliš rychle. Kam se tak ponáhláte“ …zkusil jsem nějakou pohádku o rezervaci ubytování, strašným zácpám a obrovské propadlé kauci na ubytování když, budeme pozdě v cíli. Moje pohádka byla oceněna na 20€ :o))
Celou cestu na Poprad lemuje pravou stranu dálnice spousta kopců. Že by Tatry? Na sjezdu na Vysoké Tatry už jedeme vstříc horám. Nevím, jestli je dobře nebo špatně, že ty vysoké kopce jsou zahalené. Asi dobře….první šok by nemusel být tak hrozný. Samotná Tatranská Lomnice je krásné místo. Pod vysokými kopci se rozkládá spousta udržovaných penzionů a restaurací. Jediné co se však změnilo bylo počasí. Obloha byla pod mrakem a sem tam pár kapek. Teplota spadla někam k 15 stupňům a předpověď rozhodně nehlásí závratné letní teploty.
Na druhý den vybíráme poznávací cestu lanovkou na Hrebienok pak na místní vodopády. Obloha nám chvílema odkrývá majestátní kopce a já doufám, že nikde nezahlédnu zelenou šipku naší nedělní trasy. Pač všude okolo je to prudké, strmé..,ale co taky čekat, že. Výšlap končíme na Zamkovskeho chatě. Asi se už ani nedivím, že okolo chaty jsou natažené elektrické dráty proti medvědům…no což Tatry.Po ubytování se celí hladoví vydáváme prozkoumat blízké okolí a končíme v restauraci Slunce, kde neodmítnu halušky a Dančí má kančí na grilu :o)
Cestou dolů je malá zastávka na Rainerově chatě a tam potkáváme lišku…opravdu se už ničemu nedivím. Chodí si tam, jak se ji zachce. Celou cestu nahoru i dolů jsou zástupy lidí.. Od funících důchodců po slivovicí napájené mladíky.
Nutno podotknout, že až na ty kopce je les stejný jako na Šumavě. Bohužel tak uschlý a smutný.
Mám před sebou prozatímní vrchol svého závodění a začínám mít čím dál tím větší respekt před tím, čemu se hodlám postavit. Celé to dokresluje informace organizátorů o náročnosti tratě.
-
BEAST TRASA.
Pozor. Kedže je tento BEAST situovaný vo Vysokých Tatrách a zároveň je spojený s Európskym šampionátom bude táto trasa ťažšia a dlhšia ako trasa bežného Beastu. Všetci pretekári, ktorí sa nachádzajú kdekoľvek na trase po 19:30 budú z trasy stiahnutí a diskvalifikovani.
Začínám přemýšlet, zda jsem trénoval dostatečně, jaké bude poměření se zbytkem Evropy. Vím, ale jistě, že to bude mimořádný a náročný závod…
Příště něco o okolí Lomnického Štítu a samotném místě kde se poběží..
jeden z mnoha vodopádů cestou
