Tenhle tip mi poradil Pavel, který tu byl před několika měsíci na školení. Vychvaloval mi to až do nebes. Takže nebylo nad čím dál uvažovat.

Letadla mě provázejí už od dětsví, ale zejména ty z druhé světové války. Do teď vzpomínám jak jsme jezdili do Roudnice na Memorial Air show. Nad hlavou nám kroužila jedna legenda za druhou. S bráchou jsme se předháněli kdo jaký modýlek bude slepovat. Jeden ročník byla dokonce okořeněna létající pevností B-17. To bylo tepre něco.  Kde je však sláva téhle show dnes?

 Právě proto, jsem se sem těšil ještě více. Cesta byla v pohodě a musím říci, že tištěná navigace s popisem kde odbočit sedí od strejdy googla naprosto přesně.

Mohlo mi to dojít už při příjezdu, pač na venkovní stojánce stojí F-16, C-34 a ještě nějaké další exkluzivní kousky. Hlavní je však komplex 4 hangárů rozdělených podle období na začátky létání (ano pár mil odtud měli Bratři Wrightové letiště), první světovou válku, druhou světovou válku, Korea a Vietnam následováno obdobím studené válka až po současnost spolu s modelem raketoplánu.

Co však překvapí hned jako první je vstupné. Z toho jsem byl na větvi, aniž bych překročil práh muzea. Bylo totiž zadarmo. Ano ZADARMO. To je v našich zemích neslýcháno. Jsem si jistý, že kdyby se podařilo udělat podobnou kolekci u nás. A to je pravděpodobné asi jako to, že Zeman přestane mít chřipku. Cena vstupenky by jistě měla 4 číslice.

 

U vstupu projdete detekčním rámem a kontrolou batožiny. Následně se dostanete do části, kde je možné si koupit ledascos. Od knížek přes plakáty až po trička končící „bodýčkem“ pro děti ve stylu leteckých kombinéz. Ok tohle nechám na cestu zpět.

I kdybych nebyl nikde jinde tak část, kde je druhá světová válka je prostě povinnost. Stěny jsou lemovány příběhy, artefakty a významnými událostmi. Na tomto je vidět, jak jsou hrdí například na „Doolittle Tokyo Raiders“. Piloti, kteří mají na svědomí odvetný nálet na Tokyo po Pearl Harboru. Jsou tu vystavené bundy, části letounů a další originální věci z této akce.  Další velká část je věnována letce z Tuskegee. Takzvaní „red Tails“ podle červených ocasních ploch (znáte je i podle stejnojmeného filmu). Jsou první černošskou letkou v řadách Americké armády. Přes velmi těžký začátek v dobách rasové segregace a odmítavých postojů si tato letka vysloužila slávu a uznání za exceletní doprovod létajících pevností nad Evropou. Jejich respekt dosáhl takové míry, že byli vyžadování jako doprovod namísto jiných letek. Procento ztracených bombardérů byl o dost nižší, než u jiných letek.

Mezi exponáty jsou snad všechny významné letouny z druhé války. Procházíte v jejich naprosté blízkosti. Také jsou vystaveny poškozené části letounu s popisem, kde a jak se to stalo. Mimo jiné mohu jmenovat B-25 Mitchell, Spitfire, Mustang, Thunderbolt, Focke-Wolf FW 190, Messerschmitt-109, Aircobra, Hurricane, B-17 flying fortress „Shoo shoo shoo baby“, P-40, P-38, B-24 Liberator. Poprvé v životě jsem mohl spatřit střely V-1 a V2. Tryskové letadla ME-262 a ME-163 comet. Také japonské Zero. PBY Catalina stojící opodál jen umocňuje celou expozici.Samozřejmě mnoho a mnoho dalších.

   Co mě však usadilo ještě více bylo umístění bombardéru B-29 superfortress „bockscar“. Nešlo však o ledajaký typ, ale přesně o ten, který ukončil druhou světovou válku. Shodil druhou atomovou bombu na Nagasaki. Koukal jsem na to jako puk. Nemajíce slov…jen vykulené oči. Celý příběh je popsán na mnoha panelech okolo. Modely pum jsou také vystavené. Tohle mě prostě dostalo. Chodil jsem od jednoho panelu k druhému a hltal příběhy, které utvářely novodobé dějiny. Každé letadlo, které tam stálo bylo posáno. Pokud byla známa přesná historie, tak byla doplněna vyčerpávajícím popisem. Musel jsem si dát to kolečko znovu, abych u toho konečně mohl začít vnímat a prohlížet si další věci. Jako třeba modely motorů, kanónů (myslel jsem, že jsou menší).  Další rarita je např. TWIN – Mustang.

 Zaskočil jsem do hangáru, kde jsou začátky létání. Hodně prostoru je věnováno bratrům Wright. Dále pak první válce, kde jsou mezi exponáty všechny důležité letadla vzdušných soubojů. Další zastávkou je předposlední hangár s exponáty z války v Korei a Vietnamu. Ta velikost letadle je hodně zajímavá. Na obrázku to vypadá jinak, ale když stojíte metr od toho, tak je to dechberoucí. Jako poslední tečkou na závěr byl poslední hangár věnovaný přelomu studené války a novodobému letectví. Hned u vchodu na mě vybafne B-2 Spirit. Hned vedle stojí B-52. Okolo všech letadle se da jít v bezprostřední blízkosti, nebo přímo pod nima. Trochu v rohu se „krčí“ F-117 Nighthawk. To je poprvé v životě co vidím tyhle neviditelné bombardéry. Také SR-71 Blackbird nesmí chybět. Doslova unešený jsem byl z velkých transportních letadel, které tam stojí a pod svým obrovským rozpětí schovají jiná letadla. Na závěr se musím podívat do modelu raketoplánu. U něhož jsem byl také překvapen, jak je velký. Myslel jsem, že je menší.

Při návratu procházím chodbou nad kterou se tyčí nápis „arbeit macht frei“. Tato chodba je věnována holokaustu, koncentračním táborům, demarkační linii. V jedné vytrýně je údajně nejvzáčnější exponát z celého muzea (trumfuje i dřevo z mostu přes řeku Kwai). Vězenský mundůr Moritze Bomsteina. Jednoho amerického vězně z tábora Buchenwald. Bez dechu procházím kousek po kousku. V očích slzy, když v tom mě dorážejí fotky z Terezína. Dlouhý popis a pár příběhů z tohoto tábora. Moc mě neobveselí ani trabant od berlínské zdi.  Na tyhle věci nesmíme nikdy zapomenout.

 Na závěr ještě nakoupit nějaké drobnosti a hurá k autu. Ještě než tam dorazím, tak se projdu blízkým parkem, kde je jeden pomník vedle druhého. Věnováno snad všem leteckým skupinám co se kdy podílela na boji za svobodu.

Respekt a úctu k veteránům  nemísme Amíkům upřít. Myslím, že většina států by se mohla od nich s pokorou inspirovat. Možná jedině Anglie je na tom podobně. Vše dokresluje například velka tabule na letišti v San Franciscu. „welcome home veterans“. Tohle prostě oni umí a myslí to vážně. Ne jen tak na oko.

Musím poděkovat Pavlovi za tenhle typ. Bylo to pro mě jedno z nejúžasnějších setkání s historii letání.

Zítra se vydám znovu na letiště na naberu směr San Francisco. Těšte se na další článek.