Taky máte rádi vůni syrového dřeva? Já v tom mám tak trochu úchylku…

Pár dní po tom, co jsem zabetonoval patky, nám dovezli dřevo. Voňavé, syrové a neopracované. Právě přichází čas, který mám snad vůbec nejradši. Opracování dřeva. Musel jsem být v minulém životě asi truhlář, protože si to jinak nedovedu představit.

Vždycky se těším,  jak budu něco dělat se dřevem. Dávat mu tvar a podobu, jakou nosím v hlavě. Je to pro mě i jistá a dost fungující terapie. Vytáhnu své „nádobíčko“ a kousek po kousku hobluji, řežu a brousím dokud nejsem maximálně spokojený. Hráči geocachingu by mohli vyprávět po tom, co jsem jim tvořil serii Robina Hooda v Českém ráji.

Na mučírnu je potřeba všechny trámy ohoblovat a opracovat hrany. Zakrátit na potřebnou délku, abych je posléze mohl najednou složit jako skládačku z Merkura za odpoledne. Je to důležité hlavně proto, aby byly vzájemně svázané a žádný trám se nezkroutil. Což je teď v létě dost risk.

Mezitím co se budu válet v hoblinách a hladit každý trám, aby byla jak dětská prdelka. Musím domyslet jakým způsobem je svážu. Přeci jenom to není altánek na letní gilovačku, ale aréna pro opičí seance.

O tom však příště….

 

Předchozí díl #1 

Následující díl #3