Máte zmrzlinu a nelíznete si?
Přesně takové pokušení jsem měl, sotva co jsem postavil rám mučírny. Vyskočit na prostřední trám a přeručkovat na druhý konec. A ono to šlo, né že ne. Jen se u toho celý rám klepal jak čivava.
Tímhle pokusem jsem zjistil, to co jsem tušil(věděl). Ty výztuhy co jsem tam dal na začátku jsou spíše „disajnového“ charakteru. Pač jsem to při ručkování rozklepal tak, že jsem chvíli rytmicky ručkoval na místě.
Přichází na řadu druhá zpevňovací kůra. Přišroubuji další rohové výztuže, které přinášejí očekávané zpevnění. Nejvíce tomu však prospěje jedna ze zamýšlených překážek. A tím není nic jiného než stěna nářků (traverse wall). Nebudu ji však dávat přímo na hlavní konstrukci, ale na pomocný rám. To z jediného důvodu, aby nevadila při nalézání nebo vylézání z ručkovacích drah.
Připravil jsem si 2 výkopy pro zabetonování patek. Následně jsem do nich po vytvrdnutí betonu usadil stojky. Vytvořil jsem tak celý rám, který je okolo 70cm od hlavního rámu. Teď už na to jen přišroubovat OSB desky a je hotovo. Ještě jedna výhoda téhle předsazené konstrukce je, že jsem mohl vyrobit i roh na přelézání. Tím bude nářkům při pádech učiněno za dost. (Danča ještě neví, že tam v budoucnu bude i mini boulder)
Jako celek to skvěle zafungovalo a konstrukce je pevná v obou směrech. Pro jistotu doplním ještě pár prken na svázání nad lezecí stěnu. Teď je to mnohem lepší. Konečně jsem se mohl uznale poplácat po ramenou. Rozený stavitel.
Na závěr našroubuju na střední trám první řadu háků na zavěšení překážek. Měl jsem představu, jak je to daleko na závodech…nooo abych pravdu řekl, tak představa to byla vskutku mylná. No přešroubovávat to nebudu. Budu dělat hrdinu, že to je přesně akorát.
Chcete vědět, co tam všechno bude? Hned v dalším článku se to dozvíte…