Závodník v těle rozhodčího. Vzdávám se účasti na MCR OCR

Ze sportovního hlediska ani nejde říci, jak moc mě to mrzí. Ovšem z druhého pohledu jako zástupce OCRA jsem nesmírně rád, že můžu být podepsaný pod něčím takový jako je OCR mistrovství CR.  

Když jsem přišel do OCRA-CZ mluvilo se o MCR jako o plánované akci na tenhle rok. Docela živě si vybavuji, jak mi oči zářili. To chce přece každý závodník zažít. Na druhou stranu jsem si uvědomoval druhou stranu mince. Budu stát na straně organizátorů a budu toho vědět mnohem více než bych měl jako závodník vědět. Snažil jsem se vyhýbat všem důležitým věcem, které by mohli ovlivnit výsledek v můj prospěch. Prostě ukázkový střet zájmů. Vyhýbal jsem se debatám o trati, o překážkách a vůbec všechno co se tohoto týkalo.

Ukázalo se, že se závod poběží v Milovicích, což je prakticky závod skoro doma na zahradě. Pár kilometrů odtud jsem vyrůstal a v okolí mám spoustu přátel. Těšil jsem se, jak si tu zazávodím a vytyčil si to jako jeden z cílů. Měla se přijít podívat máma a plno známých. Aby ne, vždyť hlavně závodím někde v horách u hranic nebo po Evropě a doma se prakticky neukážu. K tomu všemu premiérové mistrovství CR OCR.

Přípravy běžely, když se najednou asi 3 týdny před termínem závodů dozvídám(e), že překážky, které měla OCRA-CZ dodat na závod nebudou. Z 5ti bude jen jedna jediná?! Nepřemýšlel jsem ani vteřinu a při naší interní diskuzi říkám, že dostojíme slibu a překážky dodáme. Sportovní ambice šly stranou a já začal přemýšlet jaké překážky jsem schopný doma na zahradě udělat, tak aby to oslovilo závodníky a bylo to zároveň něco speciálního. Díky novým okolnostem jsem se musel namočit do překážek, trati, pravidel a všeho co s tím souvisí. Není kroku zpět. Musím se vzdát toho na co půl roku trénuji a stát jen na jedné straně řeky. Výhoda znalosti by byla znatelná a takové věci se nedělají. 

Poslední 2 týdny byly velmi hektické. Trénovat, práce, trochu něco doma a pak po nocích dělat překážky. Objíždět obchody a shánět všechno možné, aby se to stíhalo. Ve finále jsem si poslední týden urval koleno na RUNu v Plzni, ale běžet by šlo (pod práškama). Alespoň se mám čím chlácholit.

Doufám, že se vám překážky a celé MCR bude líbit. Já sám jsem velmi natěšený i když bych raději stál na startu jako závodník nikoliv jako hlavní rozhodčí. Ale vše se děje pro něco…..

 

Spread the word. Share this post!

Leave Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *