ME OCR 2017 – cesta a večer první

Cesta je cíl a nebylo tomu jinak ani teď. Jen další kroky, které zařadím do kapitoly ME OCR. Vrchol první poloviny roku přichází právě teď..

Ušel jsem pěkný kus, abych mohl nasednout na letadlo a odletět směr Amsterodam. Na mé první mistrovství Evropy OCR. Mám za sebou sice to Sparťanské v Lomnici, ale toto je trochu něco jiného a stále s ním mám nevyřízené účty. Loni jsem se ho musel vzdát, protože jsem upřednostnil léčbu kolena, před sportem s bolestí….nevyřízené účty je třeba srovnat.

Toughest Stockholm – cestou na letiště pohledem zpět

Připraven, jak to za daných okolností šlo a sedám do letadla směr Stockholm. Další zastávka Toughest Mini Tour a v zádech mám divokou kartu pro start v ELITE.

Když jsem si rozbil koleno na RUN v Plzni. Začal jsem počítat kolik týdnů mi schází. Škrtnul bych cokoliv, jen abych stál tady na startu a mohl se rvát o další body do žebříčku kvalifikantů. To jsem ovšem ještě nevěděl, že dostanu divokou kartu.

Predator RUN – Brambora z Plzně

Zastávka v Plzni jménem Predator Race v obtížnosti RUN Po roce jsem velmi rád zavítal na Plzeňský PREDATOR RUN poměřit síly s ostatními závodníky a vypořádat se s nástrahami od organizátorů. Opět nás čekalo něco nového z překážkového repertoáru. Staronová trať obohacená o nová zákoutí a celkem ledové počasí s příslibem koupele. Po příjezdu jsem na sebe hodil nové týmové hadříky.

Toughest Amsterdam – Race day

Den jménem #Toughest přichází.

Otevírám oči po divné noci. Nezvykle až v 8 ráno. Start je totiž v 10:25. Celou noc bubnoval déšť na kapotu auta. Ráno však není po dešti ani památky. Polojasná obloha trochu klame, je chladno. Trochu škoda. Těšil jsem se na pořádný marast. Zabalený do spacáku do sebe hodím snídani. Připravím si věci a jdu se pomalu rozklusat. Tenhle pozdější start a spánek 200m od festivalky má něco do sebe. Zaskočím na registraci pro startovní číslo, kde nám striktně říkají, že obálky se budou vydávat až hodinu před startem. Nevadí.

Toughest Amsterdam – day before

Po roce nevyřízených účtů s Toughest sedám do letadla, abych si prvně vyzkoušel tuhle serii. Amsterdame jsem na cestě. Než se však vydám na průzkum překážek, byl by hřích nenavštívit město červených luceren. Vyfasoval jsem si Fiat 500. Hned na prvních světlech mi zdechne. Ten italský krám. Mačkám spojku a on znova naskočí. To bude jako

Spartan Race Mnichov 2017 – s pocitem bezmoci

Mnichovský Sprint na olympijském areálu z dílny Spartan Race patří k tomu nejlepšímu co jsem na SR běžel. Proto jsem si po loňské premiéře zapsal letošní datum tučným písmem do kalendáře a zbývalo jen vyhlížel odjezd.   Čtvrteční příjezd mě přivítal ošklivým počasím, ale pátek už ukázal slunečný den. Přesně jak slibovala předpověď. Dopoledne jsem proběhl město